Světoběžník
... je tulák po své zemi, celém světě, tajemnem zašlých věků i svém složitém nitru !
NOVINKY :
Návštěvnost od 10.12.07:
Login
BURANO - I
K nejnavštěvovanějším ostrovům v Benátském zálivu patří malebný ostrůvek
BURANO.
Přestože se nepyšní takovými historickými pamětihodnostmi jako samotné Benátky, turisty tam láká zejména pestrobarevný kolorit poklidného městečka a také výrobky místní krajkářské tradice.
Oáza klidu a pohody – tak nazývají ostrov, vzdálený necelou hodinu jízdy lodí od Benátek, turistické prospekty. Smysl těchto slov člověk pochopí až při procházce poklidnými uličkami tohoto ostrova – zvláště když jste právě dorazili z rušných a turisty přeplněných Benátek.
Už z dálky lze ostrov identifikovat podle naklánějící se věže kostela San Martino. Příčinou je prý měkké podloží zdejších močálů, na nichž vznikaly jednotlivé ostrovy a které obyvatelé odpradávna zpevňovali dřevěnými – tedy postupně lety se rozpadajícími – piloty.
Čím více se loď přibližuje k jeho pobřeží, tím výrazněji zaznamenáte pestrobarevné fasády domů, hýřící snad všemi odstíny barevného spektra. Údajně to tak v minulosti zavedli místní rybáři, aby i za snížené viditelnosti co nejlépe zamířili přímo ke svému domu.
Přestože na ostrově trvale bydlí jen necelé tři tisíce obyvatel, hustotou osídlení patří údajně k nejobydlenějším z více než stovky benátských ostrovů. Kromě domácích, kteří většinou pracují v samotných Benátkách, lákají místní usedlosti i zahraniční hosty, kteří tu rádi tráví i několik měsíců v roce, nemluvě o výtvarnících, básnících a jiných intelektuálech, kteří utíkají za klidem a inspirací před šíleným shonem moderní civilizace.
Burano se ve skutečnosti skládá z několika těsně sousedících a vzájemně propojených ostrůvků, oddělených několik metrů širokými kanály. V minulosti ostrov obývali hlavně rybáři ve skromných domečcích, dnes tvořících jedinečnou pestrobarevnou kulisu ostrova.
Nejčastěji fotografované jsou ty podél hlavního kanálu, vytvářející jakousi ulici bez aut, kde většina z nich má v přízemí kavárny, restaurace a obchody se všemožným zbožím, především však suvenýry.
Mezi nejžádanější patří výrobky s krajkou – prostírání, kapesníčky, šály a jiné módní doplňky, krajkové šaty pro panenky i velké slečny a dámy, a také slunečníky. Tradice zdejší krajky – paličkované i háčkované – je velice stará a věnovaly se jí ženy rybářů už od středověku, jak turistům vysvětlí v místním muzeu krajky hned v sousedství specializované krajkářské školy, založené ještě v 19. století.
V průběhu století se tak vypracovala do jedinečných jemných vzorů (pozor – v některých obchodech platí zákaz fotografování; chcete-li si některý vzor doma napodobit, musíte si zkrátka nejdříve koupit originál), jemuž odpovídá i cena.
V některých obchodech můžete naživo obdivovat zručné prsty převážně stařenek, které jemnou krásu kouzelných obrazů vytvářejí přímo před očima turistů.
Ostrov sám působí jako barevně namalovaný obrázek. Malé domky hýří všemi barvami, mají barevné okenice, obyvatelé sedí přímo na chodníku, ženy vyšívají nebo paličkují, muži pokuřují a pozorují turisty. Nebýt turistů člověk by měl pocit, že se na Buranu zastavil čas.
BURANO.
Přestože se nepyšní takovými historickými pamětihodnostmi jako samotné Benátky, turisty tam láká zejména pestrobarevný kolorit poklidného městečka a také výrobky místní krajkářské tradice.
Oáza klidu a pohody – tak nazývají ostrov, vzdálený necelou hodinu jízdy lodí od Benátek, turistické prospekty. Smysl těchto slov člověk pochopí až při procházce poklidnými uličkami tohoto ostrova – zvláště když jste právě dorazili z rušných a turisty přeplněných Benátek.
Už z dálky lze ostrov identifikovat podle naklánějící se věže kostela San Martino. Příčinou je prý měkké podloží zdejších močálů, na nichž vznikaly jednotlivé ostrovy a které obyvatelé odpradávna zpevňovali dřevěnými – tedy postupně lety se rozpadajícími – piloty.
Čím více se loď přibližuje k jeho pobřeží, tím výrazněji zaznamenáte pestrobarevné fasády domů, hýřící snad všemi odstíny barevného spektra. Údajně to tak v minulosti zavedli místní rybáři, aby i za snížené viditelnosti co nejlépe zamířili přímo ke svému domu.
Přestože na ostrově trvale bydlí jen necelé tři tisíce obyvatel, hustotou osídlení patří údajně k nejobydlenějším z více než stovky benátských ostrovů. Kromě domácích, kteří většinou pracují v samotných Benátkách, lákají místní usedlosti i zahraniční hosty, kteří tu rádi tráví i několik měsíců v roce, nemluvě o výtvarnících, básnících a jiných intelektuálech, kteří utíkají za klidem a inspirací před šíleným shonem moderní civilizace.
Burano se ve skutečnosti skládá z několika těsně sousedících a vzájemně propojených ostrůvků, oddělených několik metrů širokými kanály. V minulosti ostrov obývali hlavně rybáři ve skromných domečcích, dnes tvořících jedinečnou pestrobarevnou kulisu ostrova.
Nejčastěji fotografované jsou ty podél hlavního kanálu, vytvářející jakousi ulici bez aut, kde většina z nich má v přízemí kavárny, restaurace a obchody se všemožným zbožím, především však suvenýry.
Mezi nejžádanější patří výrobky s krajkou – prostírání, kapesníčky, šály a jiné módní doplňky, krajkové šaty pro panenky i velké slečny a dámy, a také slunečníky. Tradice zdejší krajky – paličkované i háčkované – je velice stará a věnovaly se jí ženy rybářů už od středověku, jak turistům vysvětlí v místním muzeu krajky hned v sousedství specializované krajkářské školy, založené ještě v 19. století.
V průběhu století se tak vypracovala do jedinečných jemných vzorů (pozor – v některých obchodech platí zákaz fotografování; chcete-li si některý vzor doma napodobit, musíte si zkrátka nejdříve koupit originál), jemuž odpovídá i cena.
V některých obchodech můžete naživo obdivovat zručné prsty převážně stařenek, které jemnou krásu kouzelných obrazů vytvářejí přímo před očima turistů.
Ostrov sám působí jako barevně namalovaný obrázek. Malé domky hýří všemi barvami, mají barevné okenice, obyvatelé sedí přímo na chodníku, ženy vyšívají nebo paličkují, muži pokuřují a pozorují turisty. Nebýt turistů člověk by měl pocit, že se na Buranu zastavil čas.
